SLAVOJ TITL

Symptom jako nevědomá fantazie

komentuje: Lucie LUCKÁ

Většina lidí se domnívá, že my lidé jsme rozumní a jednáme, nebo se alespoň snažíme jednat rozumně, uvážlivě, logicky a s ohledem na realitu. Pak jsou ale překvapení, když prožívají stavy vyhoření (a přičítají to nadměrnému pracovnímu zatížení), depresi (i když se zdánlivě nic hrozného neděje), nemohou mít sex i když druhého milují apod. Naše mysl pracuje i když si to neuvědomujeme. Nevědomě odhadujeme reakce druhých, jejich vztahy k nám, máme emoce o nichž nevíme, opakujeme v životě určité vzorce prožívání a chování aniž si to uvědomujeme, nevědomě bojujeme proti některým pocitům a touhám, můžeme mít pocity viny a trestat se aniž bychom věděli proč, atd.

Tyto "symptomy" jsou projevem našich nevědomých myšlenek - nevědomých fantazií. Nevědomé fantazie vznikly dávno v našem dětství. Jsou vysledkem dětského pochopení toho, co se dítěti dělo, jeho subjektivním pojetím reality, kterou nemůže pochopit, unést, akceptovat. Protože ale tyto fantazie nejsou vědomé, nemohou být korigovány a dítě je nemůže opustit. Přesto, že nejsou vědomé, lidé podle nich jednají. Podle nevědomých fantazií si vybírají partnery, zaměstnání, podle nich orientují svůj životní styl, apod. a také symptomy jsou symbolickým vyjádřením nevědomých fantazií.

PAVLA SOKALSKÁ

Ekzém a vývoj autonomního prožívání

komentuje: Hynek FORMAN

Referát ukazuje pohled na vznik a fungování ekzému jako nevědomého testu v procesu separačně individuačního vývoje. Opírá se o kazuistické ukázky a zachycuje proces ustalování zralého autonomního prožívání klienta v procesu psychoanalytické psychoterapie. Zároveň referát odkrývá odbornou práci se složitými protipřenosovými pocity psychoterapeutky. Porozumění těmto protipřenosovým pocitům vede ke změně vztahového propojení nejprve v mysli terapeutky a následně v mysli klienta.Tato specifická změna umožňuje kýženou úzdravu a následně zánik psychosomatických symptomů jako již neužitečných nástrojů.